Pouť ve Višňovém se pojí s patronem višňovského kostela, kterým je Jan Křtitel. Jeho narození je slaveno 24. června. V letošním roce tak oslavy poutě připadly na neděli 28. června. Po páteční zábavě, kterou připravili místní fotbalisté ve sportovní hale se skupinou Klaxon a po sobotním vztyčení nazdobené máje na otevřeném areálu sportovců přišla tato slavnostní neděle.
Nedělní poutní mše svaté v kostele sv. Jana Křtitele, která bylo obětována za farnost, se účastnila i krojovaná chasa. Dovolím si zde ocitovat slova pátera Pavla Kloučka: „To, co je pro člověka pevná vůle a pro lidské vztahy věrnost – to je pro historii tradice. Tradice není udržováním popela, nýbrž ohně!“ Tolik z článku „Jaké je pozvání na pouť“ na webu obce – farnosti.
Po jejím skončení se účastníkům mše představila dechovka Dúbravanka. Poté vyrazili chlapci chasy spolu s muzikanty po obci, aby postupně celou ves pozvali na tradiční zavádění. Ještě před zaváděním krojovaní chlapci a děvčata položili kytici u památníku obětí světových válek pod sv. Václavem na náměstí. Pak už dorazili na vyzdobený venkovní taneční parket u sportovní haly, aby se představili tradičním zaváděním. Pak ještě zaváděli ženáči a vdané. I po skončení k tanci a poslechu vyhrávala valašská
Dúbravanka všem přítomným.
K pouti patří i atrakce pro děti. Letošní rok je zajišťoval malým, velkým kolotočem, houpačkami, střelnicí a skákacím hradem pan Kotůlek.
Na závěr bych si posteskl právě nad tím, že občané Višňového právě na tradice poněkud zapomínají.
Nejvyšší účast po páteční taneční zábavě byla v neděli v kostele na pouťové mši. Přítomnost občanů na tradičním zavádění „naší budoucnosti“ v podobě chasy byla velmi slabá. O slabém zájmu hovořili i zástupci zábavných atrakcí pro děti.