Oficiální webová prezentace Višňového na jižní Moravě
  BANER

Zde chceme uveřejňovat  různé staré dokumenty a fotografie,  co by mohly být zajímavé

Máte nějaké fotografie, dokumenty či materiály co stojí za zveřejnění? Pište zde

  • historie fotbalu u nás

xx

soupiska ATHLETIC CLUB SPARTA VIŠŇOVÉ

1

Mužstvo z roku 1934 – začátek kopané ve Višňovém. Klügl, Doubek, Pavlík, F. Adámek, S.Adámek, Bojanovský, Styx, Peroutka, Kapinus, Kapounek, Jelínek

3

1939 – Bojanovský, Šrot, Styx, Novák, Kapinus, Požár, Indra, Pavlík, Kudrna, Kapounek, Hejlek

bantice 1989

1989

001

FANYNKY A FANOUŠCI NA ZÁPASE V TAVÍKOVICÍCH

  • TŘI DUBY 1989

  • Foto okolo roku 1938

  • Hradisko v lese u Křepic

Nejstarší dějiny našeho kraje a celé naší země pochází z dávnověku, o kterém nejsou písemné zprávy. Tuto dobu odhadují archeologové přibližně na 7000 let před Kristem až 1000 let po Kristu. Tuto dobu nazýváme – pravěk – anebo – prehistorie-.

Obraz o pravěku si můžeme vytvořit jen na základě vykopávek, jsou to pozůstatky nástrojů, náčiní, střepů, nádob a podobně.

Hradisko u Křepic patří mezi jedno z nejstarších hradisek na jižní Moravě (jsou to Kadov, Křepice a Pustý zámek u Višňového). Na „Hradisku“ u Křepic se našly pozůstatky skoro všech období pravěké kultury.

V nejspodnějších vrstvách „Hradiska“ byly nalezeny předměty z mladší doby kamenné – neolitu – doba asi 3000 let až 1000 let před naším letopočtem. K nejzajímavějším nálezům patří nádoby a střepy s geometrickými ornamenty, žlábkovanými a bílou masou vyplňovanými, nástroje z kamene a kostí jak štípané tak i hlazené. Pod Hradiskem byla nalezena jadeitová sekyrka.

Dále zde byly objeveny hroby s keramikou skrčenců – to byla doba bronzová – 1000 až 500 let před naším letopočtem.

Na Hradisku jsou zastoupeny nálezy z doby „Kultury popelnicových polí“ s význačnou keramikou, jehlicemi apod.

Bronzová spona je památkou na dobu „Kultury císařství římského! Od r. 50 – 450 našeho letopočtu.

Poloha „Hradiska“:

1 a půl km na jihovýchod od vesnice Křepice je ostroh „Hradisko“ a to nad soutokem 2 potoků, které pak pokračují jako potok Křepička směrem na Horní Dunajovice. Na severozápadě přechází zvolna v rovinu směrem na Křepice. Na ostatních stranách „Hradiska“ jsou strmé, skalnaté stráně a příkrá úbočí. Pouze východní úbočí tvořilo stupňovité pole, dříve obdělávané, dnes je to zarostlá louka. Po orbě na tomto poli nacházel rolník a švec – Antonín Kudrna z Křepic různé předměty, střepy, které předával archeologovi – notáři – Jaroslavu Palliardimu.

Největší zásluhu o vědecký výzkum pravěku našeho kraje má archeolog (amatér) Jaroslav Palliardy, který působil jako notář ve Znojmě a Moravských Budějovicích.

Při jeho výzkumu se prokopalo 60 jam, které se táhly po celé délce hřebene „Hradiska“, 41 jam širokých až 250 cm, 15 jam 160 cm a 4 jámy hranatého tvaru. Ve všech byly nalezeny střepy nádob, zvířecí kosti a rozmanité lidské výrobky.

Poněvadž Palliardi měl své zaměstnání, byl notář, nemohl být přítomný u všech vykopávek, musel se často spokojit s údaji dělníků, kteří vykopávky prováděli.

Palliardiho sbírka s koupí ostatních nálezů přešla do Zemského muzea v Brně.

Největší zásluhy o výzkum „Hradiska“ u Křepic měl J. Palliardi, profesor Vildomec a též Antonín Kudrna z Křepic.

Palliardi Jaroslav, nar. 10. 2. 1861 zemřel 11. 3. 1922, české archeolog a notář, svými výzkumy na Znojemsku dosáhl významných poznatků. Jeho hlavní práce v německém jazyce byla: Die relative Chronologie der jüngenren Steinzeit in Mähren – český překlad: „Relativní chronologie mladší doby kamenné na Moravě“.

Materiály: Český slovník naučný

Vlastivědný sborník Moravskokrumlovska a Hrotovicka vydaný r. 1925

Marie Svoradová

 

  • Vznik znaku naší obce Višňového

Se znakem Višňového se setkáváme na budově obecního úřadu, na pohlednicích našeho Višňového a je též na informačním Zpravodaji městyse Višňového, který dostáváme domů.Co o znaku víme, kdy a jak vznikl?V 15. a 16. století, v letech 11435 – 1583 drželi obec Višňové s dvorem a tvrzí páni Višňovští z Petrovce (Petrovec – obec na Jihlavsku). Višňové bylo léna pánů z Lipé (Česká Lípa), kteří byli majiteli panství Moravský Krumlov.Za těchto pánů bylo Višňové povýšeno asi v r. 1529 na městečko. Tím se dostalo Višňovému poprvé pečetě a z ní byl odvozen znak. Dle moravského historika Fr. A. Slavíka originál pečeti má průměr 23 milimetrů, na obvodu pečeti je nápis:SIFILLUM ‘ DES ‘ MARCKTS ‘ WISCHNAV.Páni z Petrovce měli ve znaku – Zlatého kohouta na modrém štítě. Od r. 1583 drželi městečko Višňové páni Zahrádečti ze Zahrádek a tito znak přepůlili a přidali levou polovinu znaku a to modrý štít se stříbrným břevnem uprostřed.Tak vznikl znak Višňového.

Nějakou dobu ve 20. století opustilo Višňové svůj starý znak a na razítko obce vložilo symbol Višňovského kostela a to sv. Jana Křtitele, který křtí Ježíše. Dle historiků tento symbol není a nikdy nebyl znakem městečka.

Dnes je opět znak původní – půlený. V pravé polovině na červeném poli stojí bílý kohout na 3 zelených pahorcích. V levé polovině je na modrém poli uprostřed bílé břevno.

Znak Višňového vznikl téměř před 500 lety a je symbolem i nositelem historie našeho městyse.

Marie Svoradová, r. 2012

  • Zastávka autobusů

  • Historické foto

Se srdcem v ruce Josef Jelínek

  • Divadlo 1985

[nggallery id=37]

  • Zpívá celá dědina 1982

[nggallery id=36]

  • Zpíváme si pro radost

[nggallery id=35]

Josef Kolář, Višňové 141

  • Ortofoto z roku 1938


 

  • Vojenská mapa z roku 1834

  • Josefská mapa Višňové z roku 1768

  • Sakrální památky ve Višňovém

[nggallery id=32]

  • Foto Milan Chládek 1989


  • Jan Havlíček řezník a uzenář


  • Vnitřek našeho kostela v minulosti

 

 

  • Foto – historie

[nggallery id=1]

 

 

  • Fotokopie mapy Višňového z roku 1889

  • Kino v obci Višňové

V orlovně tělovýchovné jednoty Orel bylo jediné kino ve Višňové a do něho přicházeli návštěvníci i z okolních vesnic.

Zahájení prvního promítání sahá do roku 1928.

Vedení kina se snažilo jít s dobou a proto už 8. září 1935 byl ve Višňové promítán první zvukový film Hej rup; úspěch měly i filmy vystihující tehdejší venkovské prostředí, jako např. velkofilm Maryša, promítaný v roce 1936.

Kino ve Višňové nebylo jen na technické úrovni, ale snažilo se i o rozšíření poznání. Tak např. v roce 1936 byl promítán sovětský film Moskevská noc.

Po osvobození roku 1945 převzal správu kina Čs. státní film a v roce 1958 převzal správu kina včetně adaptace místní národní výbor (MNV).

V roce 1968 pokračuje MNV v náročné přestavbě na širokoúhlý film.

V roce 1971 se dokončuje generální oprava kina a je zahájeno širokoúhlé promítání a kino se zařadilo svým interiérem k nejlepším v jihomoravském kraji.

Budova orlovny, než se přestavěla na kino

  • Pozdrav z VIŠŇOVÉ 1916

 

 

Višňovské kulturní léto 2019

Letošní již IX. ročník Višňovského kulturního léta byl připravován a uskutečnil se ve dnech 1. až 5. července. Svým pondělním začátkem tedy navazoval oslavy višňovské pouti. Očekávání tohoto kulturního několikadenního pásma je vždy očekáváno nejen občany Višňového, ale i celé regionální oblasti.

Program toho letošního ročníku obsahoval následující oblasti. Jako již tradičně v sobě zahrnoval čtyřdenní filmový festival v areálu zámeckého parku. Další oblastí je scénické čtení – LiStOVáNí Lukáše Hejlíka. Na letošním ročníku se podílel i višňovský divadelní spolek Návrat, které svoje představení zahrál tentokrát na zámeckém nádvoří.

Pro letošní rok zcela novou oblastí bylo Celodenní hraní a vystupování spojené s výstavou strašidel z Kočovného muzea Plzeň.

Pondělí 1. července začínal program letošního ročníku LiStOVáNím, které bylo plánováno na zámeckém nádvoří.

Díky nečitelnému počasí bylo toto scénické čtení knihou ČESKÝ RÁJ od autora Jaroslava Rudiše přesunuto do višňovského kinosálu. Toto rozhodnutí se ukázalo jako opodstatněné, neboť pondělní večer pustil, byť neveliké, své nebeské slzy. Diváci byli nadšeni poutavým humorným „listováním“ novelou o současných mužích, jejichž touhy a sny se soustředí na tajemný svět za vysokou zdí, který možná obývají ženy… Knihu představili herci Pavel Oubram, Tomáš Drápela, Alan Novotný.

V úterý 2. července začal filmový festival. Vlastní projekční produkci zajišťoval pojízdný Kinematograf bratří Čadíků, který dojel v dopoledních hodinách, aby své promítací plátno rozvinul v překrásném zákoutí zámeckého parku na louce mezi stromovím, ve kterém nalezneme spoustu zajímavých a vzácných stromů. Vedle

travnaté stráně s lavičkami nabízel park i bohaté občerstvení pro letní posezení včetně dobrého piva a výborného vína. Kolem dvacáté hodiny přišli první diváci. V době, než se začala promítat velmi úspěšná česká komedie „Ženy v běhu“ jich zde bylo téměř šest stovek. Ještě před začátkem promítání starosta všechny přítomné přivítal, připomenul včerejší zahájení IX. ročníku Višňovského kulturního léta, poděkoval všem sponzorům a organizátorům, a spolu s místostarostou vylosovali vstupenky dobrovolného vstupného těch, jež získali velmi potěšující ceny, které jsou odměnou za podporu dobrého úmyslu. Atmosféra filmu byla dokonalá.

Ve středu 3. července pokračovalo kulturní léto opět promítáním filmové pohádky „Čertí brko“. Účast čtyř set návštěvníků potvrdila, že festival ve

Višňovém a jeho zámeckém prostředí si za svá léta získal své příznivce ve všech věkových kategoriích.

Čtvrtek 4. července patřil úspěšné filmové komedii „Muži v naději“. Tento film přišlo zhlédnout téměř pět set diváků. Stejně jako ve středu bylo losováním několik diváků odměněno příjemnou cenou od sponzorů.

Pátek 5. července mělo Višňovské kulturní léto bohatý program. Od dopoledních hodin, od 11.11 do pozdního odpoledne, do 18.18, hojně návštěvníci navštěvovali „Celodenní hraní a vystupování s výstavou strašidel“ Kočovného muzea Plzeň v areálu budov obecního dvora. Poutavá výstava strašidel všeho druhu byla poutavá nejen pro malé, větší, ale i dospělé.

Od 17.00 hodin měli možnost hosté a návštěvníci na zámeckém nádvoří zhlédnout velmi úspěšně v letošním roce připravenou divadelní komedii „Pod borovičkou seděla“, kterou si připravil místní divadelní spolek Návrat. Příjemné počasí a zámecké nádvoří dotvářelo kulisy tohoto vystoupení.

Večer patřil opět filmovému promítání letního kina v zámeckém parku. Hudební film „Bohemian rhapsody“ byl poslední kulturní program připravený v rámci Višňovského kulturního léta roku 2019. Diváků se sešlo na polovinu šesté stovky. Dostavili se i lidé, kteří přijeli z dál než našeho okolí. Natolik byl film našeho léta pro ně poutavý. Po přivítání, slosování odměn podporovatelům dobré věci, starosta poděkoval všem přítomným za jejich přízeň a podporu IX. ročníku. Přírodní prostředí zámeckého parku se pak stalo neskutečnou a v žádném kamenném kině opakovatelnou kulisou písní v podání Freddieho Mercuryho.

Všem návštěvníkům, hostům, fandům, přispěvatelům chceme poděkovat, za to, že svým dobrovolným vstupným v průběhu celého kulturního léta 2019 přispěli na nové posezení na turisticky hojně navštěvovanou vyhlídku na Staré hoře. Výtěžek ze vstupného činí 64.420,- Kč.

Poděkování za podporu Višňovského kulturního léta 2019 patří Jihomoravskému kraji, NADACI ČEZ, SKUPINĚ ČEZ. Velmi si vážíme a děkujeme i dalším podporovatelům především z řad nejen višňovských podnikatelů a podniků, kteří svými dary, pomocí a další výpomocí pomohli program tohoto ročníku višňovského kulturního léta zorganizovat a uskutečnit.

Poděkování patří i Sboru dobrovolných hasičů ve Višňovém za jejich podporu a pomoc. Děkujeme Výchovnému ústavu ve Višňovém za to, že převážná část kulturního programu se mohla uskutečnit v prostředí zámeckého parku a nádvoří zámku. Za pomoc a spolupráci děkujeme i obci Tavíkovice. Za propagaci akce děkujeme všem obcím v širokém okolí, svazku vinařských obcí DANÍŽ, Svazku obcí MORAVIA a rádiu BLANÍK.

Ocenění, kterého se nám organizátorům za tuto kulturní akci dostává, nás naplňuje uspokojením, ale hlavně nám dává energii a impuls začít připravovat program pro jubilejní X. ročník Višňovského kulturního léta 2020.

Kontakt

Městys Višňové

www.visnove.cz

info(at)visnove.cz

tel.: 515339130

starosta:

+420 602 640 403

místostarosta:

+420 736 531 841

všechny kontakty zde