Historie farního kostela sv. Jana Křtitele ve  Višňovém

Nejstarší písemná zpráva o Višňovém je z roku 1234. Dá se předpokládat, že v té době již existoval kostel ve Višňovém.

Dnešní farní kostel svatého Jana Křtitele má poměrně složitou stavební historii. Kostel je v jádru raně gotický z druhé poloviny 13. století. Přestavován byl počátkem 16. století, pak roku 1696 a poslední velká generální oprava a přístavba sakristie je z let 1896 – 1901. Jedná se o volně stojící orientovanou jednolodní stavbu kostela s kněžištěm zakončeným pěti stranami osmiúhelníka. Po obou stranách presbytáře jsou sakristie – na severní straně je stará, na jižní straně nová sakristie a nad ní je panská oratoř. V kostele se zachovalo dvojdílné gotické sedilie s kružbami a gotické sanktuárium. V podvěží je renezanční portál z roku 1596 s českým nápisem: „Léta páně 1596 wizdwižen a obnowen gest tento chrám Páně ke cti a chvále Boží nákladem urozeného a stateczného ritirze Jana Zahradezkého ze zahrádek na Wissnowem a Trstěnicích a urozené paní Barbori Wischnowské z Petrowcze manželky geho.“

Presbytář kostela je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby se svorníkem na středu a závěrem, rovněž se svorníkem na středu, od lodi je oddělen zalomeným vítězným obloukem. Loď je zaklenuta třemi poli křížové klenby, žebra jsou štuková s renesanční ornamentikou.

Současná podoba fasády je z roku 1901 a má historizující ráz. Je tvořena v celé ploše jemnou bosáží ve tvaru obdélníků.

Velká úprava interiéru kostela proběhla v letech 1952 – 1955. Oba boční pseudogotické oltáře byly nahrazeny novými, upraven byl i hlavní oltář a kazatelna. Také byl rozšířen kůr a zhotoveno na něm nové zábradlí. V roce 1901 bylo odstraněno schodiště na kůr, které bylo uvnitř kostela a zvenku vedle  věže bylo postaveno schodiště nové.

V kostele pod kůrem je umístěn soubor 8 renesančních náhrobků z 16. – 17. století. Další 3 náhrobní kameny jsou instalovány na chodbě a schodišti zdejšího zámku.

Na prostranství kolem kostela byl hřbitov, na který se pohřbívalo do roku 1826. Pod presbytářem kostela se nachází hraběcí hrobka.

Kostel je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek.

Věž kostela

Věž měří po horní římsu 21,5 metru. V roce 1973 byly pořízeny nové věžní hodiny. V roce 1989 byla na věži kostela nahrazena pálená taška „bobrovka“ měděným plechem.

Historie zvonů

Nejstarší zaznamenaný zvon je z roku 1284 s nápisem: „Me facit Magister Georgius de Bruna“. V roce 1699 byl posvěcen zvon sv. Michael, vážící 26 kg. Další zvon byl pořízen v roce 1767 s nápisem: „A fulgare et tempestate libera nos Domine“. Při požáru v roce 1825 byly dva zvony (z roku 1284 a 1767) poškozeny a roztaveny. V témž roce byly pořízeny nové zvony k poctě sv. Jana Křtitele (298 kg) a druhý, menší k poctě sv. Floriána.

V roce 1885 byly pořízeny další dva zvony.

V roce 1917 byly rakouskými vojenskými úřady zabaveny o váze 811, 485, 229, 96 kg.

V roce 1939 byly slavnostně posvěceny nové zvony, vážily 750, 420 a 300 kg.

Podruhé byly zvony rekvírovány za 2. světové války 19.3.1942, zůstal pouze umíráček.

Zvony na věži:

1. Panna Maria Královna Míru, r. 1959, 380 kg
2. sv. Cyril a Metoděj, r. 1949, 230 kg
3. Zvon z roku 1943, 60 kg
4. Sv. Michael, r. 1699, 26 kg

Fara ve Višňovém

První písemná zmínka o faře ve Višňovém je v roce 1253.

Od r. 1669 do r. 1869 bylo Višňové přifařeno do Trstěnic. Po společném úsilí patrona kostela a majitele panství Ferdinanda hr. Spiegla a obce Višňové se podařilo obnovit samostatnou farnost.

Kronika byla založena po znovu obnovení samostatnosti farnosti v roce 1869, je psaná v latině, němčině a češtině.