klikni zde:

Povodně, které zasáhly české kraje, nenechaly občany Višňového netečnými. Na jedné straně ukázali připravenost a odhodlanost dobrovolní hasiči, kteří hned v pondělí krajskému vedení ohlásili svou ochotu podílet se na odstraňování následků povodní. KOPIS (krajské operační středisko) v Brně tuto nabídku eviduje a v čase potřeby povolá hasiče SDH Višňové na pomoc do oblastí povodněmi zasaženými. Druhou formou se stala úřadem městyse vyhlášená materiální sbírka na pomoc pro obyvatele povodněmi postižených oblastí. Tato sbírka byla dne 11. června předána na Obecním úřadě Dolní Zálezly u Ústí nad Labem k potřebám občanů postiženým tímto živlem.

Od jejího vyhlášení přinášeli občané do zasedací místnosti úřadu veškerý potřebný materiál. Z úst každého znělo, aby to, co přináší, bylo ku pomoci někomu, kdo to skutečně potřebuje. Do sbírky se především scházely: desinfekční a úklidové prostředky, hygienické prostředky, ochranné prostředky, úklidové nářadí a náčiní. Vzhledem k tomu, že sbírka byla prezentována i v sousedních obcích, musíme poděkovat i občanům Džbánic, Medlic a Přeskač, kteří svým dílem prostřednictvím svých obecních úřadů rovněž přispěli. Přímo ve Višňovém jsme však mohli poděkovat i občanům z Horních Kounic. Ve sbírce, která byla uzavřena v pondělí, se sešlo tolik materiálu, že bylo třeba na jeho převoz zajistit dodávkový automobil. Odhadovaná cenová hodnota zboží byla v řádech desítek tisíc.

Již od pátku starosta vyjednával s Krajským úřadem Jihočeského kraje prostřednictvím zelené povodňové linky a následně s vytipovanými starosty z jihočeských obcí. Záměrem naší sbírky byla adresnost její pomoci konkrétní obci. Po víkendových telefonátech je třeba vyjádřit obdiv a úctu k lidem z jižních Čech. Přestože jejich obce byly velmi výrazně postiženy povodněmi, oni zmiňovanou pomoc odmítali s tím, že vše dokázali zvládnout sami, a s velkým poděkováním za nabídku nás směrovali do krajů na Labi se rčením: „Oni to budou potřebovat víc. My jsme to už zvládli vlastními prostředky.“ Oslovený starosta Miroslav Suchý z obce Dolní Zálezly u Ústí nad Labem nabídnutou pomoc velmi uvítal. Tato nabídka byla pro ně opravdu velmi potřebnou.

V úterý ráno starosta s místostarostou naložili sbírku. Nejprve kanystry a plastové lahve se Savem a ostatními desinfekčními prostředky. K nim jsme přidali krabice s těmi jarovými a ostatními čisticími prostředky, s mýdly, šampony, krémy, hygienickými potřebami, štosy kbelíků, krabice ručníků, utěrek, hadrů, houbiček, pytle s úklidovými rukavicemi, toaletními papíry, úklidové nářadí a dalším materiálem, který sbírka přinesla. Ve sbírce se objevily i plyšové hračky a dětské knížky s milým dopisem psaným dětskou rukou. Čechy již za Vysočinou nás vítaly velmi krásným slunným dnem.

Před jedenáctou jsme projeli Lovosicemi a do Dolních Zálezlů jsme dojížděli po uzavřené silnici spojující Lovosice a Ústí nad Labem. Zde se nám již ukázal tristní pohled na zatopené domy, garáže, náměstí park, na jezero, kde býval park, zahrady, louky. Cesta podél toku Labe se spolu s řekou stáčela doprava. Před námi se otevřel pohled na obec Dolní Zálezly. Zde nás potkával shodný, ne-li ještě horší obraz kruté reality: domy, na nichž byla ještě jasně viditelná hranice, kam dosahovala výška vody, kontejnery před domy s nábytkem a ostatními znehodnocenými věcmi, hadice vyvedené z obydlí, z nichž tekla voda po silnici, převrácené zablácené karavany v letních pobytových zahradách, v ostatních zahradách pouze špína, bahno, stromy a holé tyčky bez rajčat. Svou úklidovou práci zde odváděli nejen muži v hasičském. Projeli jsme kolem sochy sv. Jana Nepomuckého, jehož šat i přes podstavec rovněž vykazoval výšku hladiny Labe před několika dny. Z dětského hřiště mezi průlezkami odsávali hasiči vodu a snažili se zachránit ze zbývající tůňky několik ryb, které zde zůstaly řekou vyvrženy. Na fotbalovém hřišti bylo pouze poznat, že bývalo travnaté.

Na obecním úřadě nás přivítal starosta Miroslav Suchý. Po složení sbírky do vytvořeného skladu z kanceláře spolu se zaměstnanci obce a dobrovolníky nás starosta pozval do své kanceláře, kde jsme stejně jako on měli spoustu otázek i my. V prvé řadě vyjádřil nesmírné poděkování občanům Višňového za materiální pomoc. Oceňoval i záměr obdarování, kdy jsme předávali obec obci.

V čase, kdy nám představoval obec, jsme se dozvěděli, že obec ležící na levém břehu Labe je katastrálně malá (cca 300 ha). Počet obyvatel je necelých 600. V sezóně dovolených přijíždí až 300 chatařů. Od Labe ji dělí státní silnice z Lovosic do Ústí, která nebyla budována, aby současně tvořila Labi hráz a ochraňovala obyvatele před její velkou vodou. Bilance tudíž činila 28 vytopených domácností a obec jako taková byla regionálně jedna z nejvíc zatopených. Zbytek obce je na svahu, který se nad Labe velmi zvedá. Na těchto jižních svazích se dříve pěstovala vinná réva, kterou po řádění révokazu nahradily ovocné stromy.

Při otázkách na vytvoření protipovodňových opatření si starosta povzdechl nad tím, že na realizaci projektu nedostal peníze, přičemž peníze, které dostali od státu za dobu opakujících se záplav od roku 2002, převýšily náklady na jejich zbudování. Přitom si posteskl i na složitý systém vyplácení pomoci v letošním roce. Poté se s námi rozloučil.

Na závěr všichni pracovníci úřadu vyjádřili poděkování občanům, kteří jim svým přispěním do sbírky pomohli.

Když jsme odjížděli, pokynutím jsme zdravili již velmi vyčerpané a unavené hasiče z okolních obcí, kteří spolu s vlastníky nemovitostí, dobrovolníky, nově přijatými zaměstnanci obce pomáhají na odstraňování následků tohoto živlu. V tvářích těchto všech lidí byla patrná výrazná únava a z jejich výrazů bylo cítit současnou apatii ke všemu ostatnímu. Foto zde