🌿 Cena za krajinu pro Starou horu Višňové 🌿
Stará hora ve Višňovém je dnes nádherným koutem přírody – více než 8 hektarů lesoparku, který láká k procházkám, relaxaci i objevování.
🌳 50 vzrostlých stromů
🌱 1 200 mladých stromků
🌿 1 800 keřů
💧 místo, které pomáhá zadržovat vodu v krajině
Na vrcholu vás čeká vyhlídka s nezapomenutelným výhledem na celé okolí. Cestu lemují javory babyky, aleje ovocných stromů a dubů letních. Najdete tu i chráněný koniklec velkokvětý.
Tento kout přírody jsme po 15 letech práce proměnili z kdysi zdevastovaného místa v klenot, na který můžeme být hrdí.
A právě teď soutěží o Cenu za krajinu, která oceňuje projekty pomáhající přírodě a reagující na klimatické změny – a to nejen v Jihomoravském kraji, ale i v rámci celé republiky v soutěži Adapterra Awards.
🗳 Dejte Staré hoře svůj hlas a pomozte jí uspět:
👉 Hlasujte zde
Stačí kliknout, zadat svou e-mailovou adresu a potvrdit hlas.
Děkujeme všem, kdo nás podpoří – za celý městys Višňové 💚
- září – tento rok úterý – je dnem české státnosti – český státní svátek. Toto datum je zároveň svátkem sv. Václava, který byl přemyslovským knížetem. Svatý Václava je patronem Čech a Moravy a jedním z tradičních symbolů českého státu. Svátek připadá na den jeho zavraždění asi v roce 935 za účasti Václavova bratra Boleslava. Někdy se k tomuto datu také připomíná rok 995, kdy byla za Boleslava II. dobyta Libice a vyvražděna většina Slavníkovců, což v důsledku vedlo k upevnění raného českého státu.
Teorie původu Přemyslovců
Existují různé teorie původu dynastie Přemyslovců. Jednou z možností je její moravský původ. Podle teorie historika Lubomíra E. Havlíka, podporované J. Zástěrou a částečně také L. Galuškou, byl kníže Bořivoj synem moravského knížete Rostislava, přičemž tamní dynastie (Mojmírovci) mohla pocházet až od prvního slovanského vladaře Sáma, který je ztotožňován někdy také s Přemyslem jako zakladatelem státu.
Bořivoj I. byl první historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců. Kronikář Kosma ho uvádí jako syna bájného knížete Hostivíta.
Jeho manželkou byla Ludmila, která byla první osoba v českých dějinách prohlášená za svatou, dcera pšovského či lužickosrbského knížete Slavibora. Jeho syny byli Spytihněv I. a Vratislav I., vnuky pak svatý Václav a Boleslav I.
Po celou svou vládu Bořivoj podporoval velkomoravského knížete Svatopluka I., v roce 872 pravděpodobně bojoval na jeho straně v bitvě u Vltavy proti franckým vojskům vedeným mohučským arcibiskupem Liutbertem, a to společně s pěti dalšími knížaty Svatoslavem, Vitislavem, Herimanem, Spytimírem a Mojslavem. V sedmdesátých nebo osmdesátých letech přijal společně s manželkou Ludmilou na Moravě křest z rukou arcibiskupa Metoděje. Po návratu do Čech však vypuklo proti němu povstání, vedené jakýmsi Strojmírem. Bořivoj uprchl na Moravu a až se Svatoplukovou pomocí se znovu stal českým knížetem. Za jeho vlády byly v Čechách postaveny první kostely, a sice kostel svatého Klementa na Levém Hradci a kostel Panny Marie na Pražském hradě. Po jeho smrti nebyli jeho synové ještě dospělí, proto se českým knížetem stal velkomoravský kníže Svatopluk.
Církevní oslavy sv. Václava
Velkou událostí konanou v den státního svátku je pravidelná Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi. Jejím vyvrcholením je poutní bohoslužba sloužená českými biskupy na tamějším Mariánském náměstí.
