září – tento rok úterý – je dnem české státnosti – český státní svátek. Toto datum je zároveň svátkem sv. Václava, který byl přemyslovským knížetem. Svatý Václava je patronem Čech a Moravy a jedním z tradičních symbolů českého státu. Svátek připadá na den jeho zavraždění asi v roce 935 za účasti Václavova bratra Boleslava. Někdy se k tomuto datu také připomíná rok 995, kdy byla za Boleslava II. dobyta Libice a vyvražděna většina Slavníkovců, což v důsledku vedlo k upevnění raného českého státu. Teorie původu Přemyslovců Existují různé teorie původu dynastie Přemyslovců. Jednou z možností je její moravský původ. Podle teorie historika Lubomíra E. Havlíka, podporované J. Zástěrou a částečně také L. Galuškou, byl kníže Bořivoj synem moravského knížete Rostislava, přičemž tamní dynastie (Mojmírovci) mohla pocházet až od prvního slovanského vladaře Sáma, který je ztotožňován někdy také s Přemyslem jako zakladatelem státu. Bořivoj I. byl první historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců. Kronikář Kosma ho uvádí jako syna bájného knížete Hostivíta. Jeho manželkou byla Ludmila, která byla první osoba v českých dějinách prohlášená za svatou, dcera pšovského či lužickosrbského knížete Slavibora. Jeho syny byli Spytihněv I. a Vratislav I., vnuky pak svatý Václav a Boleslav I. Po celou svou vládu Bořivoj podporoval velkomoravského knížete Svatopluka I., v roce 872 pravděpodobně bojoval na jeho straně v bitvě u Vltavy proti franckým vojskům vedeným mohučským arcibiskupem Liutbertem, a to společně s pěti dalšími knížaty Svatoslavem, Vitislavem, Herimanem, Spytimírem a Mojslavem. V sedmdesátých nebo osmdesátých letech přijal společně s manželkou Ludmilou na Moravě křest z rukou arcibiskupa Metoděje. Po návratu do Čech však vypuklo proti němu povstání, vedené jakýmsi Strojmírem. Bořivoj uprchl na Moravu a až se Svatoplukovou pomocí se znovu stal českým knížetem. Za jeho vlády byly v Čechách postaveny první kostely, a sice kostel svatého Klementa na Levém Hradci a kostel Panny Marie na Pražském hradě. Po jeho smrti nebyli jeho synové ještě dospělí, proto se českým knížetem stal velkomoravský kníže Svatopluk. Církevní oslavy sv. Václava Velkou událostí konanou v den státního svátku je pravidelná Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi. Jejím vyvrcholením je poutní bohoslužba sloužená českými biskupy na tamějším Mariánském náměstí.
