Oficiální webová prezentace Višňového na jižní Moravě

Zde chceme uveřejňovat  různé staré dokumenty a fotografie,  co by mohly být zajímavé

Máte nějaké fotografie, dokumenty či materiály co stojí za zveřejnění? Pište zde

  • historie fotbalu u nás

xx

soupiska ATHLETIC CLUB SPARTA VIŠŇOVÉ

1

Mužstvo z roku 1934 – začátek kopané ve Višňovém. Klügl, Doubek, Pavlík, F. Adámek, S.Adámek, Bojanovský, Styx, Peroutka, Kapinus, Kapounek, Jelínek

3

1939 – Bojanovský, Šrot, Styx, Novák, Kapinus, Požár, Indra, Pavlík, Kudrna, Kapounek, Hejlek

bantice 1989

1989

001

FANYNKY A FANOUŠCI NA ZÁPASE V TAVÍKOVICÍCH

  • TŘI DUBY 1989

  • Foto okolo roku 1938

  • Hradisko v lese u Křepic

Nejstarší dějiny našeho kraje a celé naší země pochází z dávnověku, o kterém nejsou písemné zprávy. Tuto dobu odhadují archeologové přibližně na 7000 let před Kristem až 1000 let po Kristu. Tuto dobu nazýváme – pravěk – anebo – prehistorie-.

Obraz o pravěku si můžeme vytvořit jen na základě vykopávek, jsou to pozůstatky nástrojů, náčiní, střepů, nádob a podobně.

Hradisko u Křepic patří mezi jedno z nejstarších hradisek na jižní Moravě (jsou to Kadov, Křepice a Pustý zámek u Višňového). Na „Hradisku“ u Křepic se našly pozůstatky skoro všech období pravěké kultury.

V nejspodnějších vrstvách „Hradiska“ byly nalezeny předměty z mladší doby kamenné – neolitu – doba asi 3000 let až 1000 let před naším letopočtem. K nejzajímavějším nálezům patří nádoby a střepy s geometrickými ornamenty, žlábkovanými a bílou masou vyplňovanými, nástroje z kamene a kostí jak štípané tak i hlazené. Pod Hradiskem byla nalezena jadeitová sekyrka.

Dále zde byly objeveny hroby s keramikou skrčenců – to byla doba bronzová – 1000 až 500 let před naším letopočtem.

Na Hradisku jsou zastoupeny nálezy z doby „Kultury popelnicových polí“ s význačnou keramikou, jehlicemi apod.

Bronzová spona je památkou na dobu „Kultury císařství římského! Od r. 50 – 450 našeho letopočtu.

Poloha „Hradiska“:

1 a půl km na jihovýchod od vesnice Křepice je ostroh „Hradisko“ a to nad soutokem 2 potoků, které pak pokračují jako potok Křepička směrem na Horní Dunajovice. Na severozápadě přechází zvolna v rovinu směrem na Křepice. Na ostatních stranách „Hradiska“ jsou strmé, skalnaté stráně a příkrá úbočí. Pouze východní úbočí tvořilo stupňovité pole, dříve obdělávané, dnes je to zarostlá louka. Po orbě na tomto poli nacházel rolník a švec – Antonín Kudrna z Křepic různé předměty, střepy, které předával archeologovi – notáři – Jaroslavu Palliardimu.

Největší zásluhu o vědecký výzkum pravěku našeho kraje má archeolog (amatér) Jaroslav Palliardy, který působil jako notář ve Znojmě a Moravských Budějovicích.

Při jeho výzkumu se prokopalo 60 jam, které se táhly po celé délce hřebene „Hradiska“, 41 jam širokých až 250 cm, 15 jam 160 cm a 4 jámy hranatého tvaru. Ve všech byly nalezeny střepy nádob, zvířecí kosti a rozmanité lidské výrobky.

Poněvadž Palliardi měl své zaměstnání, byl notář, nemohl být přítomný u všech vykopávek, musel se často spokojit s údaji dělníků, kteří vykopávky prováděli.

Palliardiho sbírka s koupí ostatních nálezů přešla do Zemského muzea v Brně.

Největší zásluhy o výzkum „Hradiska“ u Křepic měl J. Palliardi, profesor Vildomec a též Antonín Kudrna z Křepic.

Palliardi Jaroslav, nar. 10. 2. 1861 zemřel 11. 3. 1922, české archeolog a notář, svými výzkumy na Znojemsku dosáhl významných poznatků. Jeho hlavní práce v německém jazyce byla: Die relative Chronologie der jüngenren Steinzeit in Mähren – český překlad: „Relativní chronologie mladší doby kamenné na Moravě“.

Materiály: Český slovník naučný

Vlastivědný sborník Moravskokrumlovska a Hrotovicka vydaný r. 1925

Marie Svoradová

 

  • Vznik znaku naší obce Višňového

Se znakem Višňového se setkáváme na budově obecního úřadu, na pohlednicích našeho Višňového a je též na informačním Zpravodaji městyse Višňového, který dostáváme domů.Co o znaku víme, kdy a jak vznikl?V 15. a 16. století, v letech 11435 – 1583 drželi obec Višňové s dvorem a tvrzí páni Višňovští z Petrovce (Petrovec – obec na Jihlavsku). Višňové bylo léna pánů z Lipé (Česká Lípa), kteří byli majiteli panství Moravský Krumlov.Za těchto pánů bylo Višňové povýšeno asi v r. 1529 na městečko. Tím se dostalo Višňovému poprvé pečetě a z ní byl odvozen znak. Dle moravského historika Fr. A. Slavíka originál pečeti má průměr 23 milimetrů, na obvodu pečeti je nápis:SIFILLUM ‘ DES ‘ MARCKTS ‘ WISCHNAV.Páni z Petrovce měli ve znaku – Zlatého kohouta na modrém štítě. Od r. 1583 drželi městečko Višňové páni Zahrádečti ze Zahrádek a tito znak přepůlili a přidali levou polovinu znaku a to modrý štít se stříbrným břevnem uprostřed.Tak vznikl znak Višňového.

Nějakou dobu ve 20. století opustilo Višňové svůj starý znak a na razítko obce vložilo symbol Višňovského kostela a to sv. Jana Křtitele, který křtí Ježíše. Dle historiků tento symbol není a nikdy nebyl znakem městečka.

Dnes je opět znak původní – půlený. V pravé polovině na červeném poli stojí bílý kohout na 3 zelených pahorcích. V levé polovině je na modrém poli uprostřed bílé břevno.

Znak Višňového vznikl téměř před 500 lety a je symbolem i nositelem historie našeho městyse.

Marie Svoradová, r. 2012

  • Zastávka autobusů

  • Historické foto

Se srdcem v ruce Josef Jelínek

  • Divadlo 1985

  • Zpívá celá dědina 1982

  • Zpíváme si pro radost

Josef Kolář, Višňové 141

  • Ortofoto z roku 1938


 

  • Vojenská mapa z roku 1834

  • Josefská mapa Višňové z roku 1768

  • Sakrální památky ve Višňovém

  • Foto Milan Chládek 1989


  • Jan Havlíček řezník a uzenář


  • Vnitřek našeho kostela v minulosti

 

 

  • Foto – historie

 

 

  • Fotokopie mapy Višňového z roku 1889

  • Kino v obci Višňové

V orlovně tělovýchovné jednoty Orel bylo jediné kino ve Višňové a do něho přicházeli návštěvníci i z okolních vesnic.

Zahájení prvního promítání sahá do roku 1928.

Vedení kina se snažilo jít s dobou a proto už 8. září 1935 byl ve Višňové promítán první zvukový film Hej rup; úspěch měly i filmy vystihující tehdejší venkovské prostředí, jako např. velkofilm Maryša, promítaný v roce 1936.

Kino ve Višňové nebylo jen na technické úrovni, ale snažilo se i o rozšíření poznání. Tak např. v roce 1936 byl promítán sovětský film Moskevská noc.

Po osvobození roku 1945 převzal správu kina Čs. státní film a v roce 1958 převzal správu kina včetně adaptace místní národní výbor (MNV).

V roce 1968 pokračuje MNV v náročné přestavbě na širokoúhlý film.

V roce 1971 se dokončuje generální oprava kina a je zahájeno širokoúhlé promítání a kino se zařadilo svým interiérem k nejlepším v jihomoravském kraji.

Budova orlovny, než se přestavěla na kino

  • Pozdrav z VIŠŇOVÉ 1916

 

 

Kontakt

Městys Višňové

www.visnove.cz

info@visnove.cz

tel.: 515339130

starosta:

+420 602 640 403

místostarosta:

+420 736 531 841

všechny kontakty zde