Ikonografie světce
Narozen ve 3. století v dnešním Zeiselmaueru u Vídně, zemřel 4. května v Lorchu v Rakousku. Patron Horního Rakouska, Krakova, nebo př. Bologně. Ochránce proti nebezpečí ohně a vody, proti suchu a neúrodě, proti škodám bouří. Patron především hasičů (Floriánovi učedníci); kominíků, sládků, bednářů, hrnčířů, kovářů, mydlářů; při spáleninách.
Příběh světce
Byl pokřtěn a vychován křesťansky, stal se vojákem římské armády, postupně důstojníkem a následně místodržícím v Lauriaku (dnešní Lorch v Horním Rakousku) . Po podpoře křesťanů zatčen a mučen, utopen v řece Ennsu s mlýnským kamenem uvázaným na krku. (relikvie kamene dnes v klášterním kostele sv. Floriána u Lince)
Legenda
Floriánovo tělo bylo vyplaveno na skálu, kde byl hlídán orlem, aby nemohlo být zhanobeno Římany.
Znázorňování
Většinou v oděvu římského vojáka v lorice a suknici s přilbou na hlavě. V ruce často drží kopí s korouhví, a druhou rukou hasí hořící dům (hrad), někdy s mýnským kamenem.
Socha sv. Floriána ve Višňovém
Socha světce pochází z 2. čtvr. 18. Století, Je vytesána z lasturového vápence (detrit). Socha představuje muže ve zralém věku v oděvu římského vojáka. Podstavec je postaven z režného zdiva omítnutého štukem. Hlavice a pata podstavce jsou vytvořeny z arkózového pískovce.
Socha se nacházela ve velice zanedbaném stavu. Povrch byl pokryt usazeninami prachových částic a poměrně silnou vrstvou biologických depozitů. Paradoxně největší příčinou poškození kamenného materiálu byla poměrně neodborná předchozí oprava sochy z hlediska technologie použité v tomto restaurátorském procesu. Byly zde užity tmely vytvořené z Portlandského cementu v takové tvrdosti a míře neprodyšnosti, že uzavřely povrch kamene . To zapříčinilo degradaci kamenného mateiálu za těmito tmely do hloubky až několik milimetrů.
Před konsolidací kamenného materiálu byly odstraněny nevyhovující dožilé sekundární tmely. Kamenný materiál byl poté hloubkově zpevněn v degradovaných partiích a doplněn vhodnými minerálními tmely s fyzikálními vlastnostmi pokud možno co nejvíce příbuznými s původním materiálem z hlediska tvrdosti a nasákavosti. Modelace doplňků chybějících částí byla přizpůsobena původní sochařské myšlence a struktuře. Doplňovaná místa byla barevně retušována tak aby nebylo rušeno estetické vnímání celku. Z podstavce byly odstraněny nepůvodní vrstvy štuku z předchozích oprav, materiál byl zpevněn a doplněn štukovým materiálem. Po dohodě s pracovníky NPÚ a OÚ městyse Višňové bylo rozhodnuto o realizaci drenáže kolem paty podstavce.
V Brně 24.9.2012 R. Vlasák
Restaurátor
